Otázky a odpovědi: Jaké definice SM užívají lékaři v Evropě a USA?

Sadismus a masochismus jsou podle u nás platné Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) řazeny mezi parafilie (poruchy sexuální preference) do kapitoly Duševní choroby a poruchy chování v sekci Poruchy osobnosti a chování u dospělých. U sadismu je vzrušení dosahováno dominancí, totální kontrolou objektu. Sadistu vzrušuje fyzické a duševní utrpení oběti a pocit, že oběť je plně v jeho moci. U masochismu je vzrušení dosahováno totálním odevzdáním se partnerovi, vlastním ponížením či utrpením. Společný výskyt sadismu i masochismu u jedince, který se může chovat někdy sadisticky a jindy masochisticky je označován jako sadomasochismus. Pojem partnerský sadomasochismus označuje sadomasochistické aktivity heterosexuálů nebo homosexuálů, kdy jsou potřeby partnerů komplementární, odehrávají se za vzájemného souhlasu a bez pocitů viny či studu. Pseudopedagogický sadismus je forma této sexuální variace směrovaná především vůči dětem a mládeži, při které klade nositel této sexuální variace důraz na poslušnost a disciplínu. Erotická fascinace rekvizitami, které souvisejí s násilím, je označována jako sadismus fetišistický. Pokud tato sexuální preference zahrnuje pouze erotické představy, jedná se o ideatorní sadismus. Od sadismu se striktně liší tzv. patologická sexuální agresivita, při které je sexuálního vzrušení a uspokojení dosahováno překonáváním odporu napadené anonymní ženy a minimalizací její kooperace (například útočník neznámou ženu zbil do bezvědomí a nechal ji ležet na ulici, k sexuálnímu aktu nedošlo).(Weiss 2002)

Tato definice sadismu a masochismu vychází z esencionalistického pojetí, které nepřipouští plynulý přechod nebo kontinuitu mezi deviací (sexuální variací) a normou (Weiss 2002). To znamená, že osoba je buď normální, nebo trpí parafilií.

Podle diagnostického kritéra American Psychological Association (APA) (American Psychiatric Association 2000) musí pacient pro diagnózu sexuální sadismus splňovat dvě následující podmínky, 1) po období delší než šest měsíců se u osoby opakují silné sexuálně vzrušující fantasie nebo sexuální potřeby či projevy chování a tyto fantasie, potřeby či projevy chování obsahují události (nikoliv jen předstírání těchto událostí), při kterých je osoba sexuálně vzrušována duševním nebo fyzickým utrpením oběti (včetně ponižování oběti) a 2) osoba koná tyto potřeby s nesouhlasící osobou nebo jsou tyto sexuální potřeby či fantasie příčinou zřetelného utrpení nebo obtíží v mezilidských vztazích. Obdobně je definován sexuální masochismus, kdy se 1) po období delší než šest měsíců u osoby opakují silné sexuálně vzrušující fantasie nebo sexuální potřeby či projevy chování a tyto fantasie, potřeby či projevy chování obsahují událost (nikoliv jen předstírání této události), ve které je dotyčný ponižován, bit, svazován nebo jinak trápen a 2) tyto fantasie, sexuální potřeby nebo projevy chování jsou příčinou klinicky zřetelného utrpení nebo zhoršení v sociální sféře, v pracovní sféře či v jiných důležitých sférách života. (American Psychiatric Association 2000)

Příklad: osoba praktikuje sadomasochistický sex se souhlasícím partnerem a nezpůsobuje jí to žádné obtíže obtíže, dobře se jí daří v práci i v rodině. Partnerovi taktéž. Podle u nás platné klasifikace nemocí je osoba nemocná, trpí parafilií, konkrétně se jedná o partnerský sadomasochismus. Podle definice APA je osoba zdráva.

Tyto oficiální definice užívané v evropské i americké medicíně jsou nyní silně kritizovány. Výrazně kritizováno je však celkové definování sexuálních variací (parafilií) a sexuálních poruch, které ovlivňuje přístup lékařů k sexuálním poruchám a účinnou pomoc pacientům. Je pravděpodobné, že tato oblast projde brzy výraznými změnami.