Otázky a odpovědi: Co je riziko rozevírajících se nůžek v polarizovaných dominantně-submisivních vztazích?

U polarizovaných dominantně - submisivních párů, existuje nebezpečí, které bychom mohli nazvat riziko rozevírajících se nůžek. Jde o situaci, kdy ačkoliv pár žije silně polarizovaný vztah, dominantní jedinec stupňuje důrazné jednání vůči submisivnímu jedinci, a tím dochází ke stále silnější polarizaci vztahu. Tento stupňovaný proces může vést k poškození submisivního jedince následkem stresu, který stupňování tlaku vyvolává, a v konečném následku k psychickému a fyzickému poškození.

Tento jev by mohl být dán tím, že člověk vnímá změny určitého stavu výrazněji než sám stav. Například úspěšný prodejce se cítí zklamaný, pokud mu nevyšel prodej zboží, přestože tato finanční ztráta nebude mít dopad na jeho životní úroveň a sportovec se snaží překonat svůj loňský rekord, aby měl znovu pocit, že je skutečně dobrý atlet. V některých případech by tedy dominantní jedinec mohl přestat vnímat své postavení jako nadřazené a stupňoval by pak své jednání proto, aby měl pocit nadřazenosti. Obdobně by submisivní člověk mohl pocítit, že nežije v tak úplném odevzdání se, jak by si představoval. Mohl by pak vyhledat jiného partnera, který ho v konečném důsledku nadměrnou brutalitou poškodí na zdraví, nebo by mohl vyprovokovat k neúměrné brutalitě se stejnými následky svého dosavadního partnera.

Riziko rozevírajících se nůžek může být jeden zmožných důvodů, proč mohou mít nevydařené vztahy switchů méně destrukční charakter než některé nevydařené vztahy výlučně dominantně a výlučně submisivně orientovaných jedinců, kteří praktikují sadomasochistický sex. Zde je třeba mít na paměti, že některé sadomasochistické sexuální praktiky (praktiky obsahující psychickou manipulaci, ponižování, výcvik atd.) mohou hierarchický rozdíl mezi partnery neúměrně prohloubit.

Při partnerském soužití v dominantně submisivním vztahu se může vyskytnout celá řada obtížných situací. Některé z nich lze snáze řešit, pokud jsme si vědomi určitých zákonitostí. Izolovanost páru vede ke ztrátě konfrontace těchto jedinců s běžným vnímáním hierarchie u ostatních lidí. Organismy tak nedostávají zpětnou vazbou informace o tom, jak si skutečně stojí. Zpětná vazba je velmi důležitá, neboť by mohla působit jako jakási brzda nebo vyrovnávání. Mohla by snižovat riziko rozevírajících se nůžek. Tato ztráta konfrontace tedy neprospívá v konečném důsledku páru samotnému, a to jak ve schopnosti partnerů reagovat vhodně při kontaktu s ostatními lidmi, tak přímo ve vztazích mezi partnery. Z toho plyne, že je dobré udržovat okruh přátel většinově zaměřených, pracovat v širším kolektivu a podílet se na životě ve společnosti. Nikoliv se tedy stáhnout stranou a omezit kontakty pouze na setkání v rámci komunity, a to přesto, že často bývá pohyb ve společnosti s vědomím vlastní odlišnosti psychicky velmi náročný. Pokud přemýšlíme o odlišnosti, je dobré mít na paměti, že tato odlišnost spočívá v jediné složce, a nesouvisí s ostatními kvalitami člověka. Většinou ostatně ani nevíme, jak jsou ve skutečnosti sexuálně zaměřené osoby kolem nás, které považujeme za „normální“.

Obrázek 5. Hierarchický rozdíl mezi partnery mimo sexuální aktivity a při sadomasochistickém sexu ve vztahu typu 24/7.(Jozifkova 2007)

Obrázek 6. Schéma možného vzniku domácího násilí ve vztazích osob praktikujících BDSM. Hierarchický rozdíl mezi partnery se po sexuální interakci nevyrovnává, ale nadále zvyšuje. Velký hierarchický rozdíl mezi partnery stresuje níže postaveného jedince a znemožňuje otevřenou komunikaci partnerů. Mimo jiné ztěžuje níže postavenému jedinci použití „safeword“ („stopky“). Vztah tak může přecházet do domácího násilí. (Jozifkova 2007)